Ať žijí volby !!!

Tak nám zase volby odložili...

Je to dobře, či špatně? Jak pro koho a pak taky - to, co se nyní může jevit jako špatné, za půl roku se může ukázat jinak.

Věříme přece, že vše je v rukou Božích a často jsme se k němu v poslední době se svými prosbami obraceli - možná je to Jeho odpověď. Kdo ví? Bůh ví - odpovídá na takovou otázku můj syn.

Pro mne osobně a pro naši rodinu to znamená na chvíli oddech a trochu navrácení do normálních kolejí. Přece jen jsou ty volby pořádný záběr. Kdyby aspoň nebylo tolik křesťanů, co asi z neznalosti věcí jedou proti nám....

Nevěříte? Tak například: máme ve farnosti pana faráře (mimochodem velice výborný člověk), který volí ODS. Proč? "Moje srdce bije napravo", upřímně odpoví na dotaz. "A pak - ti lidovci dělají takové chyby..."

No, nemá pravdu? Jasně, že lidovci dělají chyby. Dělá je i ODS a ostatní politické strany. Proč si jich ale křasťané nejvíc všimnou u lidovců? Proč mají pro tuto stranu tak vysokou laťku? Proč vůbec má společnost vysoce postavenou laťku na křesťany , zejména ty činné v politice?

Lidé od nás očekávají více, než od jiných. Zřejmě nějak podvědomě vnímají, že máme i sami na sebe vyšší nároky, vyšší cíle i vyšší morálku. Ochrana života ve všech jeho stádiích (malých i starých – vždy bezbranných), možnost zdravého vývoje pro všechny bez ohledu na jejich sociální zařazení, spravedlnost pro chudé, ale i bohaté - to vše jsou dost složité problémy, které se křesťan vždy snaží řešit z pohledu lásky k bližnímu. Ne nijak krátkozrakého, co člověku připadá v tuto chvíli jako nejlepší, ale z pohledu skutečného dlouhodobého dobra pro člověka.

Není vždy jednoduché najít správné řešení, zvláště když zákony, které jsou předkládané , mívají více kapitol a dotýkají se více problémů, než jednoho. Není ani lehké prosadit pak názor, který považujeme za nejlepší. Druhým totiž jde o jiné věci a mají jiné názory a jiná kritéria a často, žel větší početní sílu. Tehdy je třeba velice zvažovat každý krok, co je dobré podpořit a za jakou cenu a co nikoliv.

Dříve nebo později člověk zjistí, že na to prostě nemá. Nedokáže přesně u tisícistránkových zákonů odhadnout, jak je nejlepší se k nim postavit. To, co se jeví ze začátku jako jasné pro, může se v návaznosti na jiné zýkony, vyhlášky a doplňky ukázat třeba úplně opačně – že to v konečném důsledku bylo špatné rozhodnutí.

Co zbývá politikovi, který je zároveň křesťanem? Věřit méně sobě, více Bohu. Spoléhat na Jeho vedení a učit se mu. Kdo z nás může říci, že se dokáže nechat vézt Bohem v každé životní situaci, každý den, každou třeba i hodně psychicky náročnou hodinu, ba každou minutu? Kdo se může pochlubit, že nejde cestou omylů a přešlapů, ze kterých se pak učí ještě více spoléhat na Boha, hledat Jeho a ne sebe?

Vyzývám všechny ty kritiky, kteří se domnívají, že by obstáli, že žijí skutečně životem v těsnějším spojení s Kristem (Duchem Svatým, či Otcem): „Zeptejte se Boha, není-li vaše místo v politice. Nesuďte, pojďte raději pomoci. Takové lidi potřebujeme. Naše strana, naše země i naše církev. Je snadné odsoudit, těžší je udělat krok k zlepšení, k nápravě.

A vracím se znovu k našemu výbornému faráři, který je voličem ODS. Člověk i kněz je to skutečně výborný, o farnost se vzorně stará, s lidmi komunikuje, má pro ně pochopení. I s námi lidovci si začíná rozumět. Stále však volí ODS. Vidí tam dobré lidi (kteří nepochybně dobrými jsou), nevidí však, že tito lidé, ač tam působí jako kvas, přece zatím nezmohou prosadit tolik, co lidovci. Ano, běžme do politiky všude, do všech stran – cítí-li to tak kdo. Bůh si povolává různé a různě a vždy dobře. Kdo pochopí Jeho myšlení? Jen On vidí, kam my zatím ne.

Buďme si ale vědomi, že dáme-li nekřesťanské straně hlas , oslabujeme tím právě tu stranu, která se snaží prosadit to naše, křesťanské a její zástupci pak nadále budou muset hledat kompromisy, rozhodovat a řešit těžko řešitelné….místo toho, co by své síly (i důvěru) mohli napřít k prosazování našich postojů.