POUŤ NA VELEHRAD

V sobotu 2. května jsme se opět sešli na pouti, tentokrát na moravském Velehradě.
Od začátku to bylo pro mne napínavé. Autobus jsme opět nenaplnili a tak dva dny před poutí sháním auta, která by dovezla těch několik nahlášených zájemců. Nakonec se takřka vše podařilo, já už mám vyhledané spojení vlak-bus. Večer před poutí mi, dík mé nezkušenosti, "vybouchl" historik, který měl u hrobu o Msgre Šrámkovi něco povědět.
Ráno tedy nasedám do vlaku a podtrhávám zajímavosti ze životopisu tohoto politika, který jsem našla na netu. No, nevím, nevím, vůbec se mi tentokrát nechce mluvit, cítím, že by to chtělo něco jiného. A tak vše odevzdávám v krátké modlitbě. Po chvíli zvoní mobil s dotazem, zda je akce veřejná, že se rád připojí i starosta z Grygova - rodné vesnice Jana Šrámka.
Padá mi kámen ze srdce, ale ještě nemám vyhráno. Sluníčko se během cesty někam zatoulalo a já jen s lítostí vzpomínám na bundu, kterou jsem tak neprozřetelně nechala doma. I zde zasáhla Prozřetelnost a náhodou se dostávám do vytápěné haly nádražní čekárny ve Starém městě, kde mohu hodinku počkat na autobus k bazilice.
Též přivítání pana starosty bylo náhodné, když jsem vyhlížela Davidovu rodinku, abychom nezačali mši bez něho, neboť sloužící kněz byl přesný.
Zpěv zajistil pan Benda, čtení pan Slavotínek a prosby četla naše Veronika.
Promluva byla důstojná a hezká a zvládly ji bez pohromy i malé děti.
Po mši jsme šli ke hrobu, který je kousíček mimo a ač vysvitlo sluníčko, vítr mu nedal nás trochu prohřát.
David několika slovy uvedl modlitbu a předal slovo (k mé velké radosti) panu starostovi.
Ten šikovně předal zase slovo své místostarostce, kterou nám nejdříve představil, mezi jiným i jako pamětnici, neboť je v Grygově rodačkou. Autentické zážitky z konce života Msgre Jana Šrámka byly víc, než sebelepší přednáška a tak vše nakonec výborně dopadlo.
Třetí pouť nás čeká tuto sobotu, tentokrát po mši v 11 hodin navštívíme hrob Josefa Luxe v Chocni-Hemžích,kde nám povykládá Věrka Luxová, v Nekoři nás pak očekává maminka Luxová. Sejde se nás víc, než 12 v Poříčí a 32 na Velehradě?