SEMINÁŘ V SENÁTU

Den po příjezdu ze semináře jsem už měla napsaný dlooouhý a povzbudivý článeček, ovšem při zadávání se mi vymazal, tož zkouším to znovu. Seminář totiž stál za tu námahu, ještě jednou se pokusit vám ho přiblížit.

Z Brna jsme vyjížděli od magistrátu po jedenácté, v autě probírali různé, nejdéle zůstali u romské otázky. Ale to bude zas nějaký další příspěvek, pokud se k němu dostanu.

Prahu vítáme před třináctou hodinou, k budově senátu však přijíždíme až v 14.30 - s tou průjezdností by se vážně mělo něco dělat...

Dan Rychnovský (první náměstek primátora města Brna) šel převzít první cenu v projektu: "Obec pozorná k rodině" a já jela ještě vyřídit nějaké pracovní záležitosti na Charitas.

V 15.00 se přece sejdeme v senátu...

A v 15.10 se skutečně scházíme, naštěstí pro mne, už před budovou a dále absolovujeme bezpečnostní prohlídky společně. Dan pípá, já ne, tak se mu směji, cože to nosí za zbraň. (ukázalo se, že mobil...). V sále jdeme pozdravit naše kolegy brňáky, ke mně se však už hrnou kamarádky i odjinud: Bohunka Holeňová a Maruška Jílková. Zdravíme se, smějeme a fotíme, pak už si ale hledáme každá nějaké místo.

Úvodní slovo má David Macek. No, jak jinak, opět brňák... Sděluje nám, jak dostal nápad seminář uskutečnit - vše vlastně vzniklo bouřlivou diskuzí s Marií Jílkovou, která si na dovolenou vzala tlustou politologickou knihu pana Fialy "Laboratoř sekularizace". (nelekejte se, obtížné výrazy převedu do řeči obyč lidí, mezi něž se též počítám:-))

Po Davidovi měl krásnou odbornou řeč přímo pan Fiala. Nebylo lehké při ní udržet pozornost, postupně se však člověk do jádra problému dostává. Kniha pojednává o straně KDU-ČSL z politologického hlediska, o její budoucnosti, o jejích vyhlídkách. Moc povzbudivě to opravdu nevyznívá, no posuďte sami: KDU-ČSL je malá strana (ač počtem svých členů - pozor! nikoliv příznivců - je u nás v republice největší) a jako taková nemůže konkurovat velkým stranám. Velké strany totiž pokrývají více méně celou občanskou poptávku. Zaujímají jak levicové názory, tak pravicové a to v dostatečně širokém záběru. Naší straně tedy nezbývá, než zaujmout střed, který je ale politicky ne přesně vyhraněn, pohybuje se někde na okrajích obou velkých stran. Z tohoto hlediska jsou tedy vyhlídky dalšího života naší strany dost pesimistické, hrozí, že dříve či později bude KDU-ČSL velkými stranami pohlcena. Pokud levice dosáhne k pravici anebo naopak, pokud pravicová ODS zajistí i dostatečný sociální program, přestane strana KDU-ČSL plnit svou funkci.

Leda, - že by měla KDU-ČSL jasně vyhraněnou specifikaci, mohla by se snad ještě udržet a třeba i vzkřísit. Tímto jasným základem by mohlo být právě křesťanství.

Nemít křesťanství pouze v názvu, ale ho opravdu žít. Přestože obě velké strany nabízí dohromady člověku téměř vše, co si může volič ze společenského hlediska přát, nenabízí mu HLOUBKU. Nenabízí mu MORÁLKU nebo, chcete-li ETIKU. Toto vše může nabídnout strana KDU-ČSL, pokud se rozhodne.

Na téměř pesimistický pohled (lépe je spíš napsat suše politilogický) reaguje pan Lubomír Mlčoch nádhernou větou: Po takových vyhlídkách to vypadá dost beznadějně, ovšem je tu ještě naše VÍRA. Jsem velký optimista.Takto by strana KDU-ČSL dopadla, kdyby všemu nechala volný průběh, nic s tím nedělala. My však máme NADĚJI a tou je právě naše víra. Dokud nesložíme ruce v klín, není nic předem ztraceno. ZMĚNIT vše můžeme tehdy, když změníme sebe. Když vezmeme politiku jako EVANGELIZACI.

Věřím, že většina z vás nedělá politiku jako kariéru, kvůli zbohatnutí (v místní politice to ani není možné), ale že Vám jde o dobro. Nebojte se tedy brát politiku jako evangelizaci a vše ostatní Vám bude přidáno (voličská základna, úspěch ve volbách, účast na vládě, skutečná možnost něco ovlivnit....).

Tak mě napadá, jak je to podobné s oním "Hledejte nejprve Boží království...." nemyslíte?

Po dlouze aplaudovaných příspěvcích dostává slovo neméně úspěšný Jiří Zajíc. Z jeho příspěvku mě nejvíc zaujalo: Politika je lidmi posuzována podle reprezentantů a symbolů. Lidé většinou nemají čas číst program. Lidé vidí OSOBNOSTI a SYMBOLY. Osobnost, která bude lidsky i politicky důvěryhodná, dá lidem naději a ti ji pak půjdou volit. Mezi symboly pak patří i naše heslo rozum - síla - odvaha. Není zastaralé? Ona proklamovaná síla může pro někoho znít možná i trochu arogantně, nebylo by lepší SÍLU nahradit MOUDROSTÍ?

Víte, ČSSD vyhrála poslední volby právě pomocí symbolu: zrušíme poplatky.... A na to voliči slyšeli.

A já dodávám: co tak třeba heslo: Bereme politiku jinak? (mimochodem, ale ta moudrost se mi moc líbí).

V diskuzi, vedené výborně opět Davidem, pak dostal slovo znovu pan Fiala, který upřesnil, že celou dobu mluvil o prognóze. V tomto duchu je psána i kniha. A ta skutečně moc slavně pro KDU-ČSL nevyhlíží - pokud se nic nezmění.

Uskutečnění prognózy je však již něco, co dopředu dané není, co může každý z nás svým skutkem ovlivnit. A dodal: Každý jsme nějak povoláni. Každý k něčemu jinému. Já pro to dělám to, že píšu knihy a věnuji se politologii....Ať si to zodpoví každý sám za sebe.

Další postřehy z diskuze (nevím už přesně, co od koho):

-Dík za vyburcování. Buďme nositeli naděje! (Kasal)

-Pomozte mi oslovit jinověrce. (Drápal)

-Naděje není v myšlenkách, ale v lidech.

-KDU-ČSL volí katolíci - a to ještě ne všichni.

-Lepší je moudrost, nežli síla, nemáš-li moudrost, žádej ji ve víře.

-Naslouchat lidem.

David Macek (mimochodem, myslím, že má našlápnuto stát se jednou z osobností) zakončil seminář poděkováním všem, krátkým shrnutím a pěkným citátkem, který též zazněl v diskuzi : Prohráváš-li, zůstaň v ofenzívě (s vlastními slovy - jak pro dnešek stvořené).

A poté nás přesměroval k občerstvení, kde jsme se konečně setkaly s PajaK ze signálů a i mnoha jinými známými a mohli doříct, co snad ten večer ještě nezaznělo....:-)

Zpáteční cestou jsme svezli pana doktora Zemana a myslím, že diskuze s ním si též zaslouží samostatný příspěvek. Tak snad, dá-li Bůh.......